Od března příštího roku (2013) chce vláda omezit dobu splatnosti faktur a zvýšit tresty za zpoždění.

Naše vláda nespí, ba naopak! Do sněmovny má nakročeno novela obchodního zákoníku, jenž se snaží bojovat proti opožděným platbám a omezuje dobu splatnosti faktur. Základní lhůtou bude nově 30 dní, a to i pro veřejné dodavatele. Po vzájemné domluvě půjde lhůta prodloužit na 60 dní. Mimo toho se zvyšuje úrok z prodlení, který půjde nově naúčtovat bez předchozího upozornění dlužníka.

Omezení splatnosti faktur

Je tomu týden, kdy na svém zasedání vláda schválila novelu obchodního zákoníku, jenž má pomoci především malým a středním dodavatelům zboží a služeb, kterým často bývá zaplaceno mnohem později, než si s odběrateli dohodli.
Předně se nastavuje základní doba splatnosti faktur na 30 dnů, kterou lze po dohodě prodloužit, ale maximálně na 60 dní. Prodloužení ze základních 30 dnů musí být u orgánů státní správy navíc odůvodněno povahou závazku. Jestliže povaha závazku delší lhůtu nepřipouští, musí veřejný zadavatel splnit závazek, aniž je zapotřebí výzvy k plnění do 30 dnů

• ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo jinou výzvu podobné povahy,
• od chvíle, kdy dlužník obdrží zboží či službu a není-li možné určit den obdržení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo obdrží-li dlužník fakturu nebo jinou výzvu podobné povahy dříve, než zboží či službu,
• ode dne převzetí, pokud bylo ujednáno převzetí zboží nebo služby, případně ověření, zda bylo náležitě splněno, a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jinou výzvu podobné povahy před převzetím zboží nebo služby.

Stejné podmínky platí i pro obchodní vztah dvou soukromých subjektů, pokud si ve smlouvě nedojednaly jinou dobu plnění.  Novela obchodního zákoníku se ale staví ke vztahu dvou firem o něco shovívavěji. Společnosti si ve smlouvě mohou prodloužit dobu splatnosti nejen na 60 dnů, ale také na delší dobu. Nicméně zákon stanovuje pro prodloužení splatnosti nad 60 dnů podmínku, že tato doba nesmí být vůči věřiteli hrubě nespravedlivá. Pro posouzení, zda konkrétní smluvní ujednání půjde označit za hrubě nespravedlivé, se budou muset zkoumat okolnosti týkající se dodávaného zboží nebo poskytované služby. Ohled by se rovněž měl brát na skutečnost, zda jsou dány objektivní důvody od odchýlení se od zákonné sazby úroku z prodlení. Případné spory o výklad termínu „hrubě nespravedlivé“ však bude muset rozhodovat soud.
Zákon dále výslovně stanovuje, že výše zmíněnými ustanoveními není dotčeno právo sjednat si plnění ve formě splátek. Jestliže se dlužník dostane do prodlení pouze s některou splátkou, vzniká věřiteli právo požadovat úrok z prodlení pouze z částky, ve které je dlužník v prodlení.

Zvýšení úroku za prodlení

Další změny, které mají pomoci v boji proti opožděným platbám, se týkají úroku z prodlení. Ten půjde nově účtovat bez toho, aniž by to věřitel závazek před vypršením lhůty dlužníkovi připomenul. Navíc se také zvýší sazba úroku z prodlení, a to na minimálně osm procentních bodů nad referenční sazbou České národní banky. Věřitel bude mít mimo úroků z prodlení rovněž nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.
Pravidla o výši úroku z prodlení a o paušální sazbě nákladů na vymáhání pohledávky pak návrh neupravuje, ale předpokládá se, že ta budou upravena v nařízení vlády, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. I nadále by tak měla být zákonná výše úroku z prodlení využitelná ve všech závazkových vztazích.

Pokud by v současné době došlo k prodlení, činil by úrok z něj 7,5 %.
Nově by měl úrok z prodlení minimálně činit osm procentních bodů nad referenční sazbou České národní banky.Přesnou výši stanoví vláda svým nařízením. Pokud by tedy sazba ČNB zůstala nezměněna, bude nově úrok činit minimálně 8,5 %.

Boj proti opožděným platbám podnikatelé vítají!
Podle podnikatelů se platební morálka rok od roku horší a proto návrh novely obchodního zákoníku vítají.