Každý zná lamentování nad nedostatkem finančních prostředků – ať z vlastní či cizí zkušenosti. Podle statistik v České republice je asi 40% rodin, které žijí od výplaty k výplatě, z čehož 15% financuje své hospodaření na dluh nebo čerpají z předchozích rezerv. Tyto domácnosti nejsou schopny tvořit úspory, jelikož jsou jejich výdaje mnohdy vyšší než příjmy, které proudí do jejich rodinného rozpočtu. Právě tyto rodiny by měly více promýšlet své hospodaření a začít hlídat rodinný rozpočet. Rodinná bilance příjmů a výdajů se dá samozřejmě převést i na samostatného jedince – v takovém případě se jedná o osobní rozpočet. Ten je vhodný např. v případě mladých lidí, kteří se učí hospodařit se svým rozpočtem, je vhodný k vypěstování návyku týkající se vedení přehledu o svých financích. Samozřejmě každá věková kategorie utrácí za jiné zboží a služby. Mladý člověk si užívá první vydělané peníze a utrácí nejvíce za své zájmy a koníčky, mladá rodina se ohlíží po vlastním bydlení, rodina ve středním věku přemýšlí, jak ufinancovat vzdělání svých dětí a starší člověk přemýšlí nad svou životní úrovní v důchodu. Ne každý si umí dobře rozvrhnout své příjmy, aby jimi dokázal pokrýt veškeré své výdaje a popřípadě i něco uspořit. Přitom stačí pouze pár návyků, které nám mohou pomoci ohlídat naše finance a odhalí, kde je v našich výdajích zbytečná černá díra, kde nám mizí peníze, a která by se dala jistou korekcí zmenšit nebo odstranit.

Jak začít hlídat finance?

O příjmech má většina rodin představu odpovídajícískutečnosti, ale o výdajích jejich povědomí již tak přesné není. Abychom zjistili, za co utrácíme, je vhodné si uschovávat veškeré účtenky a na konci měsíce je sečíst a zjistit, zda výdaje nejsou vyšší než příjmy. V případě nahromadění mnoha účtenek je můžeme sčítat týdně a poté jen sečíst týdenní hodnoty. Pokud je sledovaný měsíc typickým příkladem naší obvyklé spotřeby, můžeme z něj vycházet. Je vhodné si roztřídit obálky s účtenkami dle určitého typu útraty. Například: trvalé příkazy (nájem, energie, hypotéka, leasing a další úvěrové služby, pojištění a spoření), dopravné, koníčky, děti, domácí mazlíček, nákupy = jídlo, drogerie a přípravky do domácnosti, ostatní.

K zobrazení měsíčního rodinného rozpočtu můžeme použít papír a tužku, Excel či speciální aplikaci stažitelnou z internetu. Základem jsou čtyři sloupce: příjmy a výdaje, které ještě rozdělíme na plánované a skutečné. Pro slastnější pocit, že se nám sledování rodinných financí daří, doporučujeme plánované příjmy volit o něco nižší, než bývají skutečné (např. bez prémií či dalších nezaručených položek, obecně 20%) a předpokládané výdaje vždy o něco vyšší než bývá skutečnost (obecně také 20% , například teoretická oprava pračky či jiný neplánovaný výdaj). Pokud na konci měsíce skutečně budeme v plusu, můžeme začít tvořit rezervu.

Systematická tvorba úspor nám může v případě nějakých neplánovaných výdajů hodně pomoci. Úspory dáme na stranu výdajů – je vhodné je zahrnout do našich návyků a v rozpočtu s nimi počítat (ideálně si zřídit bankovní účet bez poplatků, kam si budeme určitou část výplaty posílat, aby nás částka nemátla na používaném účtu). Samozřejmě spořit bychom měli na účtech, kde je lepší zhodnocení našich vkladů. Na těchto účtech však musíme počítat s tím, že peníze nemusí být v případě potřeby ihned k dispozici či v případě předčasného výběru můžeme zaplatit nepříjemné poplatky a přijít o některé výhody (např.: příspěvek od státu). V tomto případě jsou myšleny úspory, na které v případě nouze budeme moci sáhnout kdykoliv – dítě jede na školu v přírodě, přestal fungovat nějaký spotřebič či minimálně budou příjemným příspěvkem na Vánoce či dovolenou.