K založení firmy vedou podnikatele nejčastěji dvě skupiny důvodů. V té první (44 %) je to touha po nezávislosti, časové flexibilitě, po práci podle vlastních představ a po seberealizaci. U druhé poloviny (48 %) převládá ztráta zaměstnání, nutnost uživit sebe a rodinu, touha vydělat si více peněz. Náhoda, zvědavost nebo rodinná tradice pak stojí za vznikem 8 % malých firem. Tento průzkum zpracovala agentura STEM/MARK.
V Česku má více než tisíc firem základní kapitál 1 Kč
Od 1. 1. 2014 stačí k založení společnosti s ručením omezeným pouhá 1 koruna podle § 142 zákona o obchodních korporacích. Do konce roku 2013 byla minimální výše základního kapitálu u s.r.o. stanovena na 200 tisíc korun. Snížení finanční náročnosti bylo správným krokem a podpořilo podnikatelské klima. Možnost podnikání v podobě společnosti s ručením omezením se stala více dostupnou formou pro mikropodnikání.
Důkazem je, že 68 procent společností s ručením omezeným (7 917 firem), které byly letos registrovány, má základní kapitál nižší než 200 000 Kč, a 8,3 procenta (1 023 firem) ve výši jedné koruny. Méně než jedna třetina firem založených v roce 2014 má základní kapitál ve výši 200 tisíc korun, a pouze 3,6 procenta (438 s.r.o.) má základní kapitál vyšší než 200 tisíc korun.
Více úspěšných žen
Podnikání v České republice bylo dlouho doménou mužů. V posledních letech však mezi samostatně výdělečnými osobami přibývají ženy, kterých je podle statistických údajů mezi živnostníky jedna třetina.
Ženy se také stále častěji uplatňují ve vrcholovém managementu tuzemských firem. Zatímco v roce 2009 ve vrcholných postech působilo 22 procent manažerek, letos jejich podíl překonal 30procentní hranici, průměr členských zemí EU je však stále o 3 procenta vyšší. V Česku se ženy nejvíce uplatňují v personalistice. Zatímco v roce 2009 pracovalo na pozici vedoucí personálního úseku 57 procent žen, letos již 79 procent. Podobný trend můžeme registrovat i v oblasti financí a marketingu. Naopak IT odvětví stále patří k těm málo feminizovaným.
Negativní trendy
Můžeme však zaznamenat i negativní trendy, které na české podnikání stále hází špatné světlo. Jedním z nich je, že se stále daří podvodným firmám. Je mnoho případů, kdy podnikatelé nechali firmu úmyslně zkrachovat, okradli mnoho lidí a nenesou za své jednání žádné následky. Případně si tito lidé paradoxně založí novou firmu, která funguje na podobném principu (často i s podobným názvem firmy). V Německu či USA existuje specializovaný institut, kdy soud může v těchto případech rozhodnout, že odpovědnost za dluhy ,,vyprázdněné“ firmy nese nová společnost, kterou založili titíž společníci se stejným předmětem podnikání. V České republice bohužel žádná taková legislativní úprava neexistuje a exekuční právo stojí na principu, že zajistit lze pouze majetek, který dlužník formálně vlastní. To vede k hojnému přepisování majetku na příbuzné, čímž se dlužníci vyhýbají zabavení neférově nabytého jmění.
Dalším problém můžeme spatřit v neuspokojení poptávky po zaměstnání na částečný úvazek. Česká republika patří mezi země s nejnižším podílem pracovníků na částečný úvazek v rámci celé EU. Zahraniční zkušenosti přitom signalizují, že nabídky práce na částečný úvazek přispívají ke snižování nezaměstnanosti. Podle Eurostatu se ve vyspělých státech průměrný podíl částečných úvazků pohybuje kolem jedné třetiny, v Evropské unii kolem 20 %. V České republice činí podíl nově příchozích zaměstnanců pracujících na částečný úvazek pouhých 5,6 %.