Slevové kupóny často představují zajímavou daňovou výhodu. Myšlenka slevového kupónu je velice podobná nabídkám akčního zboží či zboží na slevových portálech. Počítá s tím, že zákazník si kromě zlevněného produktu nakoupí i jiné nabízené produkty nebo služby. Marže tohoto zboží má vyrovnat slevu, která je poskytnuta kupónem. Možnost daňového zvýhodnění těchto nepeněžitých poukázek je pro zaměstnavatele i zaměstnance velice lákavá – pracovník dostává vyšší čistý příjem, který je osvobozen od daně z příjmu a plateb sociálního a zdravotního pojištění.  Tuto výhodu nejvíce využívají společnosti s ručením omezeným, které mohou poskytnout slevové výhody zaměstnancům například ve formě příspěvku na dovolenou ve výši až 20 tisíc ročně.

Pokud by zaměstnavatel dal zaměstnanci finanční odměnu k platu, musela by být tato částka zdaněna. Pokud ovšem zaměstnanec dostane slevový voucher, netratí z něho nic. Bohužel u živnostníka s daňovou evidencí je nedaňový náklad typu večeře v restauraci s klientem brán úplně stejně jako náklad osobní, tedy jako daňově nepoužitelná položka. Ale pro společnosti s ručením omezeným a jiné zaměstnavatele jsou i nedaňové náklady v podobě slevových voucherů velmi efektivním zaměstnaneckým benefitem.

Stejným způsobem je možné poskytnout zaměstnanci slevové kupóny na masáže, vstup do aquaparků či vstupné na různé kulturní a sportovní akce. Tyto příspěvky nemají žádné zákonné omezení ve své výši.  Voucher musí být fakturován na jméno zaměstnavatele a může jej fakturovat jak slevový portál, tak poskytovatel slevy – zde záleží na jejich smluvních vztazích. Fakturu však vždy vystavuje pouze jeden z nich.

Mezi nejoblíbenější zaměstnanecké benefity, na které se vztahuje možnost daňového zvýhodnění, patří stravovací poukázky. Motivují zaměstnance a zvyšují jejich loajalitu k firmě, zároveň ale šetří náklady zaměstnavatele. Vedou k výrazné úspoře na daních. Formou stravenky se reálně navyšuje mzda zaměstnanci a z jejich hodnoty se nemusí platit daň ani odvody na sociálním a zdravotním pojištění.