Zásadní změnou, kterou přináší nový rok je, že vám zaměstnavatel v případě, že skončíte na neschopence, bude vyplácet náhradu mzdy pouze čtrnáct dní, nikoli tři týdny, jak jsme byli zvyklí v roce 2013. Poté přebírá povinnost Česká správa sociálního zabezpečení, která vám začne vyplácet nemocenskou – přesněji dávky nemocenského pojištění. Jsou vypláceny za každý kalendářní den nemoci, nejen za dny pracovní jako při náhradě mzdy od zaměstnavatele. Dále však platí nepříjemné pravidlo, kdy za první tři pracovní dny nemoci nedostanete od zaměstnavatele ani státu nic. Výjimkou je pouze člověk, kterému byla nařízena karanténa – ten pobírá náhradu mzdy od prvního pracovního dne.

V běžných případech (od 4. do 14. dne nemoci) vyplácí nemocenskou v podobě náhrady mzdy zaměstnavatel. Náhrada mzdy přísluší jen za dny, které pro konkrétního zaměstnance měly být pracovními, nicméně denní náhrada mzdy je v průměru vyšší než nemocenské dávky. Náhrada mzdy placená zaměstnavatelem bude mít podobu šedesáti procent vašeho průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí. Váš průměrný hodinový výdělek se ovšem nejprve sníží pomocí redukčních hranic:

• z částky do 151,38 Kč se počítá 90 procent
• z částky od 151,38 do 227,15 Kč se počítá 60 procent
• z částky od 227,15 do 454,13 Kč se počítá 30 procent
• k částce nad 454,13 Kč se nepřihlíží 

Zaměstnavatel má právo během této doby kontrolovat zaměstnancovu pracovní neschopnost.

Nemocenská

Zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na dávky nemocenského pojištění od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti. Dávky dostává maximálně po dobu 380 kalendářních dnů od jejího vzniku.

Podmínkou je, že zaměstnanec musí být účasten na nemocenském pojištění. V praxi to znamená, že za vás pojistné buď odvádí zaměstnavatel, nebo si ho jako podnikatelé platíte sami. Pozor na terminologii – nesmíme zaměňovat pojištění zdravotní a nemocenské. Zdravotní pojištění platí podnikatelé či zaměstnanci prostřednictvím zaměstnavatele povinně, nemocenské pojištění je dobrovolné a velká část živnostníků a podnikatelů si ho neplatí. Nemocenskou od státu však v takovém případě nemohou dostat. Nárok tedy nemají zejména lidé pracující na takzvané dohody, nezaměstnaní nebo podnikatelé (pokud si pojištění neplatí dobrovolně).

Do vyměřovacího základu pro výpočet nemocenské dávky se počítá souhrn hrubých příjmů za posledních 12 měsíců, ze kterých zaměstnanec/OSVČ odváděl nemocenské pojištění v ČR. Denní vyměřovací základ se počítá jako podíl vyměřovacího základu a počtu dní v roce (365 dní).  Denní vyměřovací základ se dále redukuje podle těchto pravidel:

• z částky do 865 CZK se počítá 90 %
• z částky od 865 do 1 298 CZK se počítá 60 %
• z částky od 1 298 do 2 595 CZK se počítá 30 %
• z částky nad 2 595 CZK se nic nezapočítává

Po dobu nemocenské můžete očekávat kontrolu z OSSZ. V loňském roce navštívili kontroloři každého devátého nemocného a téměř dvěma tisícům lidem byla snížena či úplně odebrána nemocenská dávka z důvodu porušení pravidel (např. nepřítomnost nemocného mimo vycházkové hodiny). Porušení pravidel je důvodem k ukončení pracovního poměru. Člověk, který si dočasnou pracovní neschopnost zavinil úmyslně, pod vlivem návykových látek či při páchání trestného činu, nemá na dávky nárok, nicméně za určitých okolností je dostane v poloviční výši. Zaměstnanec, který nemůže pracovat kvůli ošetřování nemocného člena rodiny, má nárok na dávku v podobě ošetřovného, jehož výše se počítá podobně jako nemocenské dávky.