Při ukončení pracovního poměru máte v některých případech nárok na odstupné. Při odchodu ze zaměstnání můžete získat i celý roční plat. A naopak, někdy musíte odstupné vrátit.

Z vyplaceného odstupného se momentálně neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Protože výši důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo řádně odvedeno sociální pojištění, nemá vyplacené odstupné vliv na výši státního důchodu. V roce 2015 však vstoupí v platnost novela zákonu o dani z příjmu, která počítá s tím, že se bude z odstupného odvádět povinné pojistné. Odstupné tak bude podléhat stejnému zdanění jako hrubá mzda zaměstnance. Současně se však tato částka objeví ve vyměřovacím základu daného roku pro důchodové účely. Státní důchod by tak byl z důvodu započítání částky odstupného vyšší.

Nárok na odstupné přímo ze zákona má ten zaměstnanec, který dostal výpověď nebo končí pracovní poměr dohodou z takzvaných organizačních důvodů, tedy: 

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Je třeba si pohlídat, aby byl důvod rozvázání pracovního poměru v dohodě o skončení pracovního poměru uveden – jinak se můžete o odstupné úplně připravit.

Dojde-li k jinému způsobu rozvázání pracovního poměru než dohodou nebo výpovědí zaměstnavatele z organizačních důvodů (sloučení, rozdělení, zeštíhlení, zániku, likvidaci či restrukturalizaci podniku) nárok na odstupné nevzniká.

Může dojít i k situaci, že odstupné budete muset vrátit. To se děje v případě, že se vrátíte k dosavadnímu zaměstnavateli v době, na kterou Vám bylo vyplaceno odstupné. Platí pro pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti (dohoda o provedení práce se nepočítá). V takovém případě musíte tomuto zaměstnavateli vrátit poměrnou část odstupného, která se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků.

Vyplacené odstupné však nemusíte vracet, pokud si najdete práci u jiného zaměstnavatele. Odstupné Vás ani nevyjímá z možnosti pobírat podporu v nezaměstnanosti. Při výplatě odstupného náleží podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby pobírání odstupného. Občané mladší 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců, občané starší 50 let a mladší 55 let po dobu 8 měsíců a občané starší 55 let po dobu 11 měsíců. V prvních dvou měsících činí podpora v nezaměstnanosti 65 % předchozího výdělku, v dalších dvou měsících 50 % a v následujících měsících 45 %.

Minimální výše odstupného je stanovena podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele. Odstupné ve výši jednonásobku průměrné mzdy zaměstnance je vypláceno v případě, že pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok. Dvojnásobek průměrné mzdy, jestliže pracovní poměr trval více než 1 rok a méně než 2 roky nebo trojnásobek průměrného výdělku zaměstnance, když pracovní poměr trval alespoň 2 roky. Toto je stanovena minimální hranice – zaměstnavatel může vyplatit i vyšší částku odstupného.

Můžete získat i roční odstupné – nejméně dvanáctinásobek svého průměrného výdělku musí dostat zaměstnanec, který dostal - bez vlastního zavinění - výpověď ze zákonem vymezených zdravotních důvodů nebo kvůli nim končí pracovní poměr dohodou. Konkrétně jde o případ, kdy zaměstnanec nesmí (na základě lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí úřadu, který posudek přezkoumává) dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.